Jádro prohlížeče: proč záleží na Chromiu, Firefoxu a WebKitu

Při výběru prohlížeče se mnozí řídí značkou nebo dojmem z rozhraní. Z pohledu bezpečnosti a soukromí je však podstatnější, na jakém jádře prohlížeč stojí. Jádro prohlížeče (engine) je část, která vykresluje webové stránky a vykonává JavaScript. Základ, na kterém prohlížeč stojí, určuje, jak se web chová a jak rychle přicházejí bezpečnostní opravy.

Tři hlavní jádra

V praxi dominují tři rodiny. Chromium je otevřený projekt, na kterém staví mnoho prohlížečů různých výrobců, a jeho vykreslovací jádro se jmenuje Blink. Gecko je jádro, které používá Firefox. WebKit je jádro, které se tradičně spojuje se Safari a na některých platformách ho musí používat všechny prohlížeče.

Rozdělení není jen technická zajímavost. Každé jádro má vlastní model izolace procesů, vlastní bezpečnostní mechanismy a vlastní politiku podpory webových standardů. Proto prohlížeče na stejném jádře často sdílejí stejné zranitelnosti a stejné opravy.

Důležitá je i otázka bezpečnostních oprav. Když se v jádře najde zranitelnost, oprava se nejprve objeví v hlavním projektu a teprve potom ji převezmou prohlížeče, které na něm staví. Rychlost přebírání se liší a je jedním z měřitelných ukazatelů kvality prohlížeče. Uživatel ji neovlivní, může si ale vybrat produkt, který má dlouhodobě dobrou historii rychlých aktualizací.

Jádro není totéž co zásady soukromí

Prohlížeč na Chromiu může mít vypnuté sledování, vestavěné blokovače nebo odstraněné služby, které by jinak odesílaly údaje výrobci. Naopak jiný prohlížeč na stejném jádře může sbírat hodně telemetrie. Jádro tedy určuje technický základ, ale chování vůči uživateli určuje výrobce nad ním.

Při hodnocení proto sledujte tři věci: kdo prohlížeč vyvíjí a jak se financuje, jaké údaje odesílá ve výchozím nastavení a jak rychle vydává bezpečnostní opravy po opravě v jádře. Pomalejší nasazování oprav u menších projektů může znamenat delší období, kdy je známá zranitelnost otevřená.

Praktický příklad: dva prohlížeče mohou používat stejné jádro, a přesto se výrazně lišit. Jeden ve výchozím stavu blokuje sledovače a nesynchronizuje údaje s cloudem, druhý je napojen na reklamní ekosystém svého výrobce. Stejná je technologie vykreslování, ale diametrálně odlišné je to, co se děje s údaji uživatele. Proto se vyplatí číst zásady zpracování údajů a nastavení po prvním spuštění, ne jen porovnávat rychlost.

Proč záleží na pestrosti jader

Pokud téměř všichni uživatelé používají jedno jádro, rozhodnutí jeho hlavního vývojáře de facto určují, jak se web vyvíjí. Weby se začínají testovat jen pro toto jádro a ostatní jádra mají problém s kompatibilitou. Pestrost jader je proto i otázkou otevřenosti webových standardů, nejen záliby.

Pro běžného uživatele z toho neplyne nutnost měnit prohlížeč, ale praktické pravidlo: nespoléhejte se slepě na jediný produkt a zvažte, zda vám nevyhovuje alternativa s jinou filozofií. Pro citlivé činnosti existují specializovaná řešení, například Tor Browser, který stojí na jádře Firefoxu a má vlastní ochrany.

Jak se rozhodnout

Než se rozhodnete, odpovězte si na tři otázky: co chcete chránit, jaké funkce nezbytně potřebujete a zda vám vyhovuje, jak výrobce nakládá s údaji. Potom si nastavte soukromí v prohlížeči a zvolte rozumný vyhledávač. Rozhodnutí není trvalé a prohlížeče lze snadno vyzkoušet vedle sebe.

Neexistuje prohlížeč, který by byl nejlepší pro všechny. Rozhodnutí nad rámec jádra patří do oblasti vašeho modelu hrozeb. Pojmy použité v textu najdete ve slovníku.