Šifrování

Šifrování je postup, který čitelný text nebo soubor promění ve zdánlivě náhodnou směs znaků. Původní data se nazývají otevřený text, zašifrovaná šifrový text. K proměně se používá algoritmus (šifra) a tajný klíč. Kdo klíč nemá, ze šifrového textu nic rozumného nevyčte – a to ani tehdy, když přesně zná použitý algoritmus.

Šifrování chrání soukromí a bezpečnost téměř všude, kde se pracuje s daty: při prohlížení webu, posílání zpráv, platbách kartou, v telefonu i ve Wi-Fi síti. Bezpečnost dnešních šifer nestojí na utajení postupu, ale na délce a utajení klíče. Algoritmy jsou veřejné a roky je zkoumají kryptografové z celého světa.

Symetrické a asymetrické šifrování

U symetrického šifrování se k zašifrování i dešifrování používá tentýž klíč. Je rychlé a hodí se pro velké objemy dat, například celé disky. Nejznámějším příkladem je AES, dalším ChaCha20. Problémem je výměna klíče: obě strany ho musí znát, ale nesmí se dostat k nikomu jinému.

Asymetrické šifrování používá pár klíčů – veřejný a soukromý. Co se zašifruje veřejným klíčem, rozšifruje jen příslušný soukromý klíč. Veřejný klíč proto můžete klidně zveřejnit. Známé jsou algoritmy RSA a kryptografie eliptických křivek. V praxi se oba přístupy kombinují: asymetricky se bezpečně dohodne klíč a samotná data se pak šifrují symetricky. Tak funguje i HTTPS.

Šifrování, kódování a hash

Kódování, například Base64, jen mění zápis dat do jiné podoby a dá se zvrátit bez jakéhokoli tajemství. Neposkytuje žádnou ochranu. Šifrování lze zvrátit jen se správným klíčem. Hash je jednosměrný otisk, ze kterého původní data získat vůbec nelze – proto se používá ke kontrole integrity a ukládání hesel.

Rozdíl má praktický dopad. Pokud služba tvrdí, že hesla „šifruje“, měla by je ve skutečnosti hashovat. A pokud aplikace slibuje šifrování, ale data ve skutečnosti jen kóduje, přečte si je kdokoli.

Kde se šifrování používá a co je koncové šifrování

Šifrování při přenosu chrání data na cestě, například u HTTPS nebo VPN. Šifrování v klidu chrání uložená data: zašifrovaný disk počítače, telefon zamčený kódem či zašifrované zálohy. Moderní telefony šifrují úložiště ve výchozím stavu, u počítačů je to často třeba zapnout – více u pojmu zabezpečení zařízení a Wi-Fi. Wi-Fi by měla používat WPA2 nebo WPA3, staré WEP je prolomené.

U zpráv a e-mailů je klíčové, kdo má klíče. Při běžném šifrování přenosu vidí obsah i poskytovatel služby. U koncového, tedy end-to-end šifrování ho mohou přečíst jen odesílatel a příjemce. Aplikace, které ho nabízejí, najdete v kategorii Šifrované chaty.

Časté dotazy

Co je šifrování jednoduše?

Je to zamčení dat digitálním klíčem. Bez klíče vypadají jako náhodné znaky, s klíčem se dají vrátit do původní podoby.

Jak zašifrovat text nebo soubor?

Pro soubory a disky použijte nástroje zabudované v systému nebo ověřený program pro šifrování archivů s dlouhým heslem. Pro zprávy je nejjednodušší aplikace s end-to-end šifrováním. Citlivé texty nevkládejte do neznámých online nástrojů na šifrování textu, protože nevidíte, co s nimi dělají.

Dá se šifrování prolomit?

Moderní šifry jako AES se při správném použití prolomit nedají. Útoky míří na slabá hesla, ukradené klíče, chyby v programech nebo na zařízení, kde jsou data už dešifrovaná. Staré šifry jako WEP nebo DES jsou dnes považovány za prolomené.

Zpomaluje šifrování počítač nebo telefon?

Při běžném používání téměř ne. Většina procesorů má pro šifrování hardwarovou podporu, takže rozdíl v rychlosti je zanedbatelný.