Jak funguje decentralizovaná burza: AMM a fondy likvidity

Jak funguje decentralizovaná burza? Na klasické burze se setkávají objednávky kupujících a prodávajících. Mnohé decentralizované burzy fungují jinak: uživatel směňuje tokeny přímo s fondem, který spravuje smart kontrakt. Model se nazývá automatizovaný tvůrce trhu, anglicky AMM.

Text vysvětluje princip na zjednodušeném příkladu. Skutečné protokoly mají další vrstvy a rozdíly. Více o oblasti najdete v kategorii DeFi, pojmy ve slovníku.

Fond likvidity a cena

Fond obsahuje dva tokeny, například A a B. Jednoduchá varianta AMM udržuje konstantní součin jejich množství. Když někdo koupí token A, vloží do fondu token B a vybere token A, čímž se poměr změní a cena A stoupne. Cena se tedy určuje z poměru ve fondu, ne z objednávek.

Čím větší fond, tím menší vliv jedné směny na cenu. U malého fondu může i středně velká transakce výrazně posunout cenu, což se označuje jako skluz. Uživatel si při směně obvykle nastavuje maximální přijatelný skluz.

Pro srovnání: velké fondy mají větší hloubku a cena se při běžné směně pohne jen málo, zatímco nové nebo málo využívané fondy jsou citlivé na každý obchod. Hloubka fondu je proto jedním z prvních údajů, které stojí za to sledovat.

Kdo poskytuje likviditu

Fond plní poskytovatelé likvidity, kteří do něj vloží tokeny v určeném poměru. Dostávají za to podíl z poplatků za směny, často ve formě tokenu, který dokládá jejich podíl ve fondu.

Odměna však není zadarmo. Pokud se cena jednoho tokenu vůči druhému změní, hodnota podílu ve fondu bude jiná než hodnota tokenů, které byste drželi samostatně. Tento rozdíl se označuje jako impermanentní ztráta. Trvalou se stává, když podíl vyberete, a poplatky ji mohou, ale nemusí pokrýt.

Kromě impermanentní ztráty tu hrozí i riziko chyby v kontraktu fondu a riziko, že jeden z tokenů ztratí hodnotu nebo se stane neprodejným. Poskytování likvidity proto není pasivním příjmem, ale aktivní pozicí s vlastními riziky.

Rizika při směně

Prvním rizikem je podvodný token: kdokoli může vytvořit token se stejným názvem jako známý projekt a založit pro něj fond. Ověřujte proto adresu kontraktu v důvěryhodném zdroji, ne podle názvu. Dále jsou tu poplatky za transakci v síti, které mohou u malých částek spolknout podstatnou část hodnoty.

Riziko představují i takzvané sendvičové útoky, při nichž někdo využije vaši transakci k vlastnímu zisku a vy dostanete horší cenu. Nastavení nízkého skluzu a rozumná velikost obchodu ho snižují. Pro vlastní uložení klíčů viz peněženky.

Proč na poplatcích záleží

Na decentralizované burze se platí dva druhy poplatků: poplatek protokolu, který jde poskytovatelům likvidity, a poplatek za zpracování transakce v síti. Druhý může být při vytížené síti výrazný a nezávisí na částce směny.

U malých částek tak poplatky mohou spolknout větší část hodnoty než u větších. Před potvrzením si proto zkontrolujte celkový odhad nákladů a porovnejte ho s hodnotou směny. Poplatky se během dne mění podle vytížení sítě.

Co si ověřit před první směnou

Zkontrolujte, že jste na správné adrese protokolu, že se připojujete správnou peněženkou a že rozumíte tomu, co podepisujete. Při schvalování přístupu k tokenům (approve) sledujte, jaké množství a komu povolujete, a nepotřebná schválení po čase zrušte.

Začněte malou testovací částkou. Informace jsou vzdělávací a nepředstavují investiční radu; hodnota tokenů se může výrazně měnit. V síti Ethereum se navíc platí poplatky za každou operaci, takže více malých kroků může být dražší než jeden.