Co je staking kryptoměn: jak se síť zabezpečuje bez těžby

Co je staking kryptoměn? Často se prezentuje jako „úročení kryptoměn“, což je zavádějící zjednodušení. Ve skutečnosti jde o účast na zabezpečení blockchainu, který používá mechanismus proof-of-stake. Kdo se účastní, dostává odměnu z protokolu, ale zároveň přebírá technické a tržní riziko.

Tento text vysvětluje základní princip. Pokud vám nejsou jasné některé pojmy, najdete je ve slovníku; širší přehled o této oblasti je v kategorii Těžba a staking.

Co je proof-of-stake

Blockchain potřebuje způsob, jak se účastníci sítě dohodnou na tom, které transakce jsou platné a v jakém pořadí se zapíší. U proof-of-work, který používá Bitcoin, o tom rozhoduje vynaložená výpočetní práce. U proof-of-stake rozhoduje majetek, který účastník dobrovolně uzamkl jako záruku.

Takový účastník se nazývá validátor. Protokol ho pseudonáhodně vybírá k navržení nebo potvrzení bloku a ostatní validátoři jeho práci kontrolují. Pokud se chová poctivě, dostane odměnu; pokud se pokusí o podvod nebo opakovaně selhává, může přijít o část složeného vkladu.

Odkud se bere odměna

Odměna obvykle sestává z nově vytvořených jednotek dané kryptoměny a z části poplatků za transakce. Její výše není pevná. Závisí na pravidlech protokolu, na tom, kolik validátorů se účastní, a na aktivitě v síti.

Je důležité si uvědomit, že odměna se vyplácí v téže kryptoměně, kterou jste uzamkli. Pokud její tržní hodnota klesne, může být pokles větší než získaná odměna. Staking proto není bezrizikový výnos, ale kompenzace za vázání kapitálu a převzetí rizika.

Proč je proof-of-stake bezpečný

Bezpečnost vychází z ekonomické motivace. Validátor, který chce síť poškodit, by riskoval vlastní vklad, a to je silný odrazující faktor. Čím více majetku je v síti uzamčeno a čím více nezávislých validátorů se účastní, tím dražší a obtížnější je případný útok.

Model však má i slabé stránky, o kterých se vede odborná diskuse. Jde například o koncentraci stakingu u několika velkých poskytovatelů nebo o to, že bohatší účastníci mají větší vliv. Při hodnocení konkrétní sítě proto stojí za to podívat se nejen na samotný mechanismus, ale i na rozložení validátorů a pravidla správy projektu.

Co se děje s uzamčenými prostředky

Uzamčený majetek nelze během stakingu volně přesouvat. Mnohé sítě mají odchodovou frontu nebo čekací lhůtu, během níž se prostředky po ukončení stakingu postupně uvolňují. Přesná pravidla se liší podle sítě a mohou se měnit, proto si je před vložením ověřte v dokumentaci protokolu.

U Etherea jde o vklad, který validátor drží v protokolu, a o oddělené odměny. Pro běžného držitele je rozhodující, že během uzamčení nemůže reagovat na pohyby trhu tak, jak by to udělal s volnými prostředky.

Jaká jsou základní rizika

Technické riziko znamená, že validátor, který je dlouhodobě mimo provoz nebo se chová v rozporu s pravidly, může být penalizován. U slashingu jde o trvalou ztrátu části vkladu. Dále je tu riziko chyby v softwaru nebo ve smart kontraktu, pokud staking probíhá přes zprostředkovatele.

Při stakingu přes burzu nebo službu třetí strany přibývá i riziko správce: prostředky nemáte pod vlastním klíčem. Podrobněji o jednotlivých rizicích píšeme v samostatném článku. K uložení vlastních klíčů se hodí hardwarové peněženky a základní informace o poskytovatelích služeb najdete mezi burzami.